! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

letošní valnice se může protáhnout do noci,přijedu obytňákem

Taky nemusí vůbec začít, pokud na valnou s policejním antonem přijedou i orgány činné v trestním řízení. Pro všechny případy doporučuji všem nechat si dát obě ruce do sádry, aby přítomné akcionáře nesvádělo na vh se zapojit do hlasování, když představenstvo se fikaně pojišťuje nejen pojistkou, ale i distancem od bodu 6 ! Sice pod záminkou spojení s rizikem neplatnosti části emise vlastních akcií, což jistě bude donuceno rozšířit i na další rizikové prvky. A případné škody tak budou uplatnitelné pouze z titulu porušení nutné loajality akcionáře po těch, co přijdou bez obvázaných rukou a podlehnou pokušení se zapojit ..

No dobře, jak ale chcete dělat v harvardu 15 násobky, když akcionářům strčíte pod nos informaci, že pohledávka, které ve výroční zprávě věnujete nejmenší pozornost má při zrušení druhého úpisu hodnotu 30 - 35 Kč, a harvardští vejlupci chtějí 12 milionů akcií z výměn přidat do svého investičního portfolia za cenu v rozmezí 1 - 8 Kč, to by byli za blbce, zvláště při lhůtě prodeje 5 let, kdy budou nejspíš vymoženy všechny pohledávky! Sádru snad tak dlouho Chvatíkové nenechají. Však to už dražba bude muset být až někde v Belize, protože za ty roky si jít kopovat 12 milionů zastropovaných akcií za zlomek ceny by tady nešlo, to by jste se umlátili! To už bude muset být pouze jeden účastník dražby :-)

Tak už se začínají hrnout k VH dotazy, budou průběžně zveřejňovány na hphas.cz ?

Dne 30.5. 2024 proběhlo u Městského soudu v Praze řízení ve věci vymáhání údajné škody za původním likvidátorem HPH Prof. Častorálem, kde došlo ze strany žalobce HPH k částečnému zpětvzetí původního žalobního návrhu, kterým uplatňoval nárok na cca 37 milionů, spojených s firmami VSP, Vaberg a dalších, nyní snížený na škodu 7,5 milionů způsobem, který petit původní žaloby podstatně mění, kdy vymáhané částky jsou upřesňovány až několik měsíců po pravomocném rozhodnutí soudu o tomto procesním návrhu HPH a je žalovanou stranou rozporován s odkazem, že se jedná o změnu žaloby, kterou pokud soud připustí, byla by vypořádána námitkou promlčení. Zajímavostí též je, že vystoupením z likvidace a změnou poměrů soud HPH nejspíše odebere i výhodu, zprošťující ho od soudních poplatků.

Dne 30.5. 2024 proběhlo u Městského soudu v Praze řízení ve věci vymáhání údajné škody za původním likvidátorem HPH Prof. Častorálem, kde došlo ze strany žalobce HPH k částečnému zpětvzetí původního žalobního návrhu, kterým uplatňoval nárok na cca 37 milionů, spojených s firmami VSP, Vaberg a dalších, nyní snížený na škodu 7,5 milionů způsobem, který petit původní žaloby podstatně mění, kdy vymáhané částky jsou upřesňovány až několik měsíců po pravomocném rozhodnutí soudu o tomto procesním návrhu HPH a je žalovanou stranou rozporován s odkazem, že se jedná o změnu žaloby, kterou pokud soud připustí, byla by vypořádána námitkou promlčení. Zajímavostí též je, že vystoupením z likvidace a změnou poměrů soud HPH nejspíše odebere i výhodu, zprošťující ho od soudních poplatků.

U tak rozporuplneho usneseni je zcela jiste, ze se opet rozroste pocet zalobcu, advokati uz na tom udajne pracuji....

O tom to přeci je, byť z toho po valné dostane dozorový orgán ČNB průjem. Vy 220 000 čekajícím akcionářům zastropujete prodejní cenu jejich akcií na 60 procent momentální cash, na prodej si dáte čas 5 roků, kdy bude všechem majetek již v hpháčku, pak mrknete, jestli se naplnil očekávaný násobek a pokud ano, tak si to za babku bez podstoupení investičního rizika vydražíte. A naopak, kdyby se vaše představy nenaplnili, neboť by se harvard dojil rychleji, než by přebíral pohledávky, tak nikdo do dražby nepůjde a neprodané akcie zůstanou akcionářům. Soudruzi, tohle nemůže být posouzeno jako nemravné, neboť tohle je už uhozené, hi hi hi

Společnost eviduje 7 pohledávek a zkuste se ve výroční zprávě součtem jejich hodnoty dopočítat ke změně účetní hodnoty akcie pro případ, že budou vymoženy. Kam juknete, tam na vás vybafne nějaká lumpárna ..

https://www.hphas.cz/inpage/pozvanka-na-vh-14-6-2024/

chápu dobře, že buď se schválí odkup společností za fixních 8, což bych asi jako skalní akcionář akceptoval, nebo to půjde do dražby a vše si bude moci koupit druhá osoba za 8,01 a já ostrouhám, resp. se posunu o další krok k vytěsnění?

Já to chápu tak, že odkup pro zájemce bude za fixních 8 Kč, zatímco rozpětí 1 - 8 Kč se týká dražby nevyzvednutých listinných akcií.

Pokud akciová společnost při odkupu vlastních akcií či zpeněžení nepřevzatých akcií z výměn postupuje netransparentně, Česká národní banka (ČNB) jako dozorový orgán kapitálového trhu může podniknout několik konkrétních nápravných kroků. Tyto kroky jsou stanoveny v příslušných zákonech, zejména v Zákoně o dohledu nad kapitálovým trhem (zákon č. 15/1998 Sb.) a v Zákoně o podnikání na kapitálovém trhu (zákon č. 256/2004 Sb.) . ČNB má řadu nástrojů, které může použít k nápravě situace a k zajištění dodržování právních předpisů.
Konkrétní nápravné kroky ČNB mohou zahrnovat:
Dohled a kontrola:
ČNB může provést dohledovou kontrolu zaměřenou na zjištění skutečností a na posouzení, zda společnost postupovala v souladu s právními předpisy. To zahrnuje přezkoumání dokumentace, komunikace a postupů společnosti.
Výzva k nápravě:
ČNB může společnosti formálně vyzvat k nápravě nedostatků, které zjistila během své kontroly. Společnost bude mít stanovenou lhůtu, během které musí přijmout nápravná opatření.
Uložení pokuty:
ČNB může uložit společnosti pokutu za porušení povinností stanovených zákonem. Výše pokuty závisí na závažnosti porušení a na právních předpisech, které byly porušeny.
Zveřejnění rozhodnutí:
ČNB může rozhodnout o zveřejnění svého rozhodnutí o uložení sankcí, což může mít reputační dopad na společnost.
Omezení činnosti:
ČNB může nařídit omezení nebo zastavení určité činnosti společnosti, pokud zjistí, že tato činnost byla prováděna v rozporu s právními předpisy.
Závazné pokyny:
ČNB může vydat závazné pokyny, kterými se společnost musí řídit, aby byla zajištěna transparentnost a ochrana práv akcionářů.
Ochranná opatření:
ČNB může nařídit ochranná opatření k ochraně akcionářů a dalších zainteresovaných stran. To může zahrnovat nařízení dodatečného zveřejnění informací nebo zajištění nápravy škod způsobených netransparentním jednáním.
Jak může akcionář iniciovat kroky ČNB:
Podání stížnosti:
Akcionář může podat stížnost k ČNB, ve které popíše nedostatky v postupu společnosti a požádá o prošetření.
Poskytnutí důkazů:
Akcionář by měl poskytnout všechny relevantní důkazy, které má k dispozici, aby ČNB mohla provést řádné šetření.
Spolupráce s ČNB:
Akcionář by měl být připraven spolupracovat s ČNB během šetření, včetně poskytování dalších informací a svědectví, pokud je to potřebné.
Závěr: ČNB má široké pravomoci k zajištění transparentnosti a dodržování právních předpisů na kapitálovém trhu. Akcionáři, kteří se domnívají, že jejich práva byla porušena netransparentním jednáním společnosti, by měli využít možnosti podání stížnosti k ČNB a poskytnout veškeré důkazy k podpoře svého tvrzení. ČNB následně provede šetření a může přijmout nápravná opatření k zajištění ochrany práv akcionářů.

Odkupy vlastních akcií a především zpeněžení milionů nepřevzatých akcií z výměn v dražbě při tomto nastavení vidím problémek, k tomu toho bude asi víc, beru na VH větší sváču ..

Klíčovou informací pro akcionáře v HPH je nejasný záměr o dalším nakládání s majetkem trustů, pokud se s řešením tohoto problému dozorovým orgánem sveze i celý řetězec podivností posledních let, tak z toho v ČNB dostane někdo průjem ..

Takže shrnuto, buď HPH spory s lidmi spojenými s prof. Častorálem prohrál, nebo uzavřel smír, jako naposledy ve věci pohledávka Malhotský, nebo ve věci článků o tunelařině v harvardu i přímo s ním, takže výnos z těch sporů mají jenom právníci obou stran ..

Jinak otázka, zda žádosti o vysvětlení k VH budou průběžně zveřejňovány na hphas je asi nadbytečná, neboť přesto, že HPH má placeného zaměstnance a statutárové statisícové platy, tak u společnosti a jejích dceřiných firem drhne i tak základní věc, jako je doručování pošty, tak jen pro zajímavost, jak to tentokrát dopadne viz:
PoštaOnline - sledování zásilek
Detailní informace k zásilkám: Doporučená, Prioritní
Nynější stav:
30.5. 2024 Uložení zásilky- adresát nezastižen
30.5. 2024 Doručování zásilky
30.5. 2024 Příprava zásilky k doručení
28.5. 2024 Zásilka převzata do přepravy
28.5. 2024 (8:00) Obdrženy údaje k zásilce

Co zkusit dorucovat pres ČNB ?

Tak vypadá divně, když si podílník trustů 3.dubna napíše správci o informace ke svému majetku a jako naschvál mu je reakcí, že mu budou do schránky zaslány nejpozději zrovna v den, kdy bude dřepět na valné, kde by měl informovaně posuzovat návrhy majetkové povahy, jež právě osud kyperských aktiv nejvíce mohou ovlivnit, vahou nejméně 30 Kč hodnoty jejich aktiv ve vztahu k jedné akcii, která by se v dražbě za 5 let mohla jejich vlastníkům zpeněžit s omezením ceny třeba i za 1 Kč. Což by nejspíš z postižených chudáků akcionářů udělalo vůči HPH s ohledem na náklady dražby dlužníky :-)

To zase nepřehánějte ! Přeci pokud by někdo oholil nevyplacené podílníky o cca 250 - 300 Kč na jejich podíl/akcii a převedl si tyto prašule ke svému opakovanému vyplacení do HPH, kde by tu částku tímto naředil hodnotou podkladových aktiv na cca 60 Kč, že pokud by si šel těch 60 Kč od 220 000 akcionářů do zastropované dražby kupovat za 1 kačku, že by poškozeným neodpusil alespoň tu úhradu dražebních nákladů ?!

Ano, doručovat do HPH přes ČNB může dát věcem v hph novou dinamiku, vlastně se využití té příležitosti i hodí

Sorry, zapnutý překladač mi upravil text, myšlena byla pochopitelně dynamika :-)

Jinak otázka, zda žádosti o vysvětlení k VH budou průběžně zveřejňovány na hphas je asi nadbytečná, neboť přesto, že HPH má placeného zaměstnance a statutárové statisícové platy, tak u společnosti drhne i tak základní věc, jako je doručování pošty před valnou hromadou, viz:
PoštaOnline - sledování zásilek
Detailní informace k zásilkám: Doporučená, Prioritní
Nynější stav:
30.5. 2024 Uložení zásilky- adresát nezastižen
30.5. 2024 Doručování zásilky
30.5. 2024 Příprava zásilky k doručení
28.5. 2024 Zásilka převzata do přepravy
28.5. 2024 (8:00) Obdrženy údaje k zásilce

ČNB muze dorucovat datovkou a ani sidlo nema od hphacka daleko, aby se posta nedala dorucit i osobni navstevou. Na jak dlouho pozici mrtveho brouka v hphacku vidite?

Podílníkem Trustu se stal každý, kdo byl k datu 4. 12. 2002 akcionářem HPH
www.trust-hph.cz/pages/t1oi.html
Vyplacením hodnoty podílu nedochází k prodeji akcií HPH, a tudíž ani ke změně vlastníka akcií. Provádí se výplata pouze celého podílu, po jehož vyplacení již přestává být žadatel podílníkem Trustu, zůstává však jako majitel akcií akcionářem HPH. V případě prodeje akcií HPH zůstává případný nevyplacený podíl v Trustu podílníkovi – původnímu majiteli akcií HPH k výše uvedenému datu.
Výňatek ze zprávy podílníkům
(z odkazu u odpovědi k bodu 5):
www.trust-hph.cz/pages/t1faq.html#none
V této souvislosti bych rád vyvrátil spekulace o tom, že trust po 10 letech končí. Není tomu tak. Smlouva o založení Trustu říká, že trust je založen na dobu 100 let (paragraf 1.24 Smlouvy). Zrušení trustu po uplynutí 10 let také braní samotný text Smlouvy. V paragrafu 61 se, volně přeloženo říká, že trust může být zrušen po uplynutí 10 let nebo kdykoliv později, pokud nebyly podány platné žádosti, lze očekávat, že již žádné podány nebudou a správce nebo pověřená osoba podnikly všechny kroky pro výplatu.
Již základní podmínka není splněna, ke konci roku 2010 eviduje správce trustu celkem 5801 žádostí o výplatu (z toho 1464 správných), které žádají o výplatu více než 870 tisíc USD. Protože každý týden se toto číslo zvětšuje není tudíž splněn ani druhý požadavek uvedený v paragrafu 61. Informace o tom, že trusty budou po 10 letech zrušeny, je tedy šířena někým, kdo chce jen a pouze škodit a vyvolávat paniku.

Otázka, zda žádosti o vysvětlení k VH budou průběžně zveřejňovány na hphas je asi zbytečná, když HPH má sice placeného zaměstnance a statutárové statisícové platy a přesto u společnosti drhne i tak základní věc, jako je bezprůtahové přebírání doručené pošty před valnou hromadou, viz:
PoštaOnline - sledování zásilek
Detailní informace k zásilkám: Doporučená, Prioritní
Nynější stav:
30.5. 2024 Uložení zásilky- adresát nezastižen
30.5. 2024 Doručování zásilky
30.5. 2024 Příprava zásilky k doručení
28.5. 2024 Zásilka převzata do přepravy
28.5. 2024 (8:00) Obdrženy údaje k zásilce

Je to smůla, když si akcionář HPH/podílník trustu požádá s více jak dvouměsíčním předstihem o informace, vedoucí k objasnění stavu s majetkem sporné ale významné pohledávky HPH, a co čert nechtěl, odpověď mu do schránky dorazí nejspíš právě v den, kdy bude sedět na valné hromadě s projednáváním bodů majetkové povahy, kterých se ta odpověď týká.Taková smůla zrovna u majetku v odhadované výši 70 milionů USD, což je cca 1,6 miliardy Kč a vy se pak rozhodujte, zda dražit akcie bohatého harvardu s omezením ceny už třeba za 1 Kč/ kousek !
Výzva správci trustů k ukončení informačního vakua a jeho odpověď.
posilej.cz/zasilka/Iio24rDp#link

No dobře, kdyby ale Vlastík na informacích k pohledávce trusty neklečel, a vedle dobytného Aspenu, kde spadnutí těch peněz do hpháčka visí jen na trvanlivosti sádry Chvatíkové, a do Výroční zprávy vedle těch krásných prašulí pověsil i info o zapomenutých 1,6 miliardy Kč v trustících, tak budete první, kdo ho bude kamenovat za to, že plánuje dražit 12 milionů akcií za zastropovanou cenu, začínající na 1 koruně! Už takhle ta dražba musí jít někam do ciziny, aby jste se v ní tady mezi sebou neumlátili! Však proč myslíte, že si Vlastík z harvardu zajistil půjčku 60 milionů? Drbny sice naznačují spojitost se sanací druhého úpisu, což prý naznačuje i spojitost s divným distancem představenstva od odkupů právě o odkazem na něj opřeným, pokud už tuší, že tahle překážka nějakou dohodou nakonec pomine :-))

Těch 12 milionů akcií je nějaký oficiální údaj? Pokud si listinné akcie nevyzvedlo 220 tisíc akcionářů, tak by průměrný počet na jednoho akcionáře činil cca 55 akcií. To mi připadá hodně, když v obou vlnách kuponové privatizace bylo možné získat maximálně 40 akcií. Myslím si, že mezi 220 tisíci akcionářů je zanedbatelný počet těch, kteří si akcie přikoupili.

Ten průměr na akcionáře se může zdát velký, byť ho nelze odvozovat pouze od kupónovky, když holding vznikl i sloučením vedle 6 harvardských fondů i se Sklo Union (Teplice), navíc průměr zkreslují akcionáři z řad kyperských firem, ovládajících cca polovinu kapitálu HPH, kteří si taky akcie nevyměnili, určitě tedy ne všechny, s 13 z nich se nyní o akcie HPH z jejich držení soudí Kristian Jiřík ..

A myslite, ze patym dnem od doruceni posty zacne prebirani doporucenych zasilek v hphacku jiz normalne fungovat?

Kyperské firmy ovládali polovinu původního kapitálu. Kdyby Jiřík zamýšlel akcie 2 úpisu, získané za 4 Kč před pravomocným potvrzení jejich zneplatnění nechat odkoupit Harvard za 8 Kč, tak by na to neupozorňovalo jeho představenstvo ve svém doporučení k danému bodu hromady ..

Souhlasím, uvedených 12 milionů nemůže být relevantní údaj, neboť pokud v odhadu vyjdeme z původního počtu akcií 16,5 milionu, z kterých je nepřevzatých 91 procent, tak se vypočtem dostaneme k hranici 15 milionů akcií, což odpovídá i předloženému návrhu a je tak zřejmé, že se odkupy i zpeněžení v dražbě má týkat především nepřevzatých akcií v úschově.

Ještě připomenutí, že důsledky z nedostatku informací k majetku akcionářů nejdou k jejich újmě, je povinností jak společnosti, tak v případě trustů jeho správce, aby jim relevantní informace zajistil, a pokud to neplněním povinností nebo z důvodů jiných překážek nesplní, pak si nápravu zjednáte u dohledového orgánu, dohlížejícího na transparentní fungování kapitálového trhu.
Pokud je pozice podílníka trustu vázaná na pozici akcionáře zakládající společnosti (její matky), má společnost povinnost při stanovení ceny odkupu akcií zakladatelské společnosti zohlednit i hodnotu majetku, který připadá na podíl trustu. Určitá odchylka od obecné úpravy vyplývá z informace na stránkách Daventree Trustees Ltd., vycházející ze zakladatelské smlouvy Trustu kde se uvádí, že prodejem akcií HPH nezaniká pozice podílníka v trustu, odkazujíce se na rozhodný termín vzniku práva na vyplacení hodnoty podílu v Trustu 1 a 2.
Trust (svěřenský fond) je právní institut, který spojuje zakladatele (původního vlastníka majetku), správce trustu a obmyšleného (beneficiary). Zde jsou některé relevantní body:
Listina přání (statut): Zakladatel trustu při jeho založení sepíše listinu přání, ve které určí, jakým způsobem má být trust spravován a kdo má mít z majetku a výnosů trustu prospěch. Tato listina může obsahovat i ustanovení týkající se odkupu podílu trustu.
Odkup podílu trustu: Pokud je podílníkem trustu obmyšlený, může mít právo na odkup svého podílu. Společnost by měla zohlednit hodnotu majetku trustu při stanovení ceny odkupu.
Hodnota majetku trustu: Společnost by měla provést ocenění majetku trustu, aby byla cena odkupu spravedlivá. To může zahrnovat nemovitosti, finanční prostředky, podíly v obchodních společnostech a další aktiva.
Společnost by měla dodržovat zákonné povinnosti a postupovat v souladu s ustanoveními Obchodního zákoníku a dalších relevantních právních předpisů, v tomto případě je nutno brát v potaz i právní předpisy na Kypru, aby byla zajištěna správná právní ochrana a dodržení všech povinností.

Jedno z vyjádření ing Ševčíka do médií ke stovkám milionů na Slovensku
Ing. Ševčík v rozhovoru sdělil:
Pan Častorál tvrdí, že část z těchto peněz nakonec mohla skončit až ve Váhostav. Popíráte to?
A rovněž tvrdil, že Druhá strategická kupovala i další akce firem.Ze smlouvy jasně vyplývá, že Druhá strategická může investovat finance pouze krátkodobě do jednoho roku. Peníze jsou dnes například vloženy do podílových fondů Royal Bank of Canada.
Část z nich je i jen na bankovním účtu. Je možné, že část z těchto peněz skončila krátkodobě ve Váhostav. Tuto informaci jsem zachytil už před pár lety.
Jak jsem však již řekl, tak Druhá strategická nemohla za peníze trustů nakupovat akcie jiných firem.
Kolik lidí v současnosti nedostalo ještě zaplaceno za své podíly v trustech?
Jde přibližně o 120 tisíc lidí z trustu 1 a 240 tisíc z trustu 2, kteří si však nepodali žádost o výplatu.
A kolik peněz je potřeba ještě na to, aby všichni dostali vyplaceny své podíly?
Zhruba 70 milionů dolarů.
A ty jsou kde uloženy?
Přibližně 25 milionů dolarů je v Druhé strategické a potom v Royal Bank of Canada a Franklin Templeton. Dvacet milionů je uložených u jednoho českého právníka (Bayera).
Takže kdybyste se zbavili toho receiveru, tak je reálné všechny vyplatit?
Ano. Udělali by se audity a do půl roku se může vyplácet.

V souvislosti se vznikem trustů si pojďme osvěžit i pojem „obcházení zákona“ jako právního jednání, které sice nepřímo neporušuje žádnou právní normu, ale směřuje k zmaření jejího účelu a smyslu. To může zahrnovat například rozdělení transakce na menší části, aby se obešly omezení zakázaného objemu. Nebo naopak povinnostmi, svázanými s určitým objemem, jako se dělo v HPH s nákladným dělením úpisů kvůli strachu, vystavit je dohledu ČNB.
Obcházení zákona je tedy jednání in fraudem legis, tedy ne v doslovném rozporu s právní normou, ale takové, které chce dosáhnout cíle právem nepředpokládaného. I když výslovný zákaz obcházení zákona není vždy upraven, může být sankcionováno jako protiprávní čin, pokud chápeme právo funkcionálně a ne formalisticky.
Pokud vše vztáhneme na situaci se založením trustů a snahu je zpochybnit, pak tady vidím problém v tom, na co se snahou o nápravu daného stavu odkázat?
Věc totiž vyplacením poloviny podílníků Trustu I. nelze vrátit do původního stavu, s výplatou podepsané dodatky na vracení vyplacených podílů již podléhají promlčení.
A snažit se nápravu daného stavu, byť postaveném na obcházení zákona, způsobením mnohem větších nákladů, škod a křivd snad vážně může myslet jenom magor. Vždyť vzato fakticky, výplaty z trustů pouze souběžně kopírovaly stejný účel, jako výplaty likvidačního zůstatku, takže škodu mohl utrpět snad pouze likvidátor, jenž si spolu s distribucí peněz skrze trusty nemohl spojit svoji odměnu. V souvislosti s trusty i Policií ČR byly vyčísleny jako škoda především náklady na jejich zřízení, které již dnes nelze napravit, pouze kutilstvím několika nenažraných jedinců dále vůči poškozeným znásobit, což nelze ekonomicky ani morálně obhájit.
A spíše naopak, řetězcem dalších důkazů lze již prokázat, že porušováním řádné péče se tyto ekonomicky nedůvodné škody mohou řetězit účelově, s cílem nepovoleným způsobem zvýhodnit ovládající subjekty, zneužitím svého postavení v korporaci, a tím se na úkor jiných obohatit.

Princip loajality ukládá akcionáři usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena,  respektovat její oprávněné zájmy, souhrnně vzato chovat se vůči společnosti čestně. (Neomezuje se pouze na vztah akcionáře ke společnosti, ale platí i pro vzájemné vztahy mezi akcionáři, vyplývající z účasti ve společnosti.)
 Porušení povinnosti loajality je porušení smluvní povinnosti, protože člen korporace se zavazuje ke ctění povinnosti loajality, a to přijetím jeho členství v korporaci.
Problematika střetu zájmu akcionáře se zájmem Společnosti je komplexní záležitostí, a jako k takové se k ní musí přistupovat. Akcionář musí při každém svém jednání zkoumat a vážit, zdali náhodou nejedná v rozporu se svou povinností loajality. 
Povinnost loajality v sobě nese prvek aktivní, jenž představuje určité jednání, a prvek pasivní, který spočívá ve zdržení se určitého jednání, jako je například zneužívání svého vlivu nebo zneužívání svých práv. Práva a povinnosti akcionářů budou posuzována z hlediska porušení povinnosti loajality právě z důvodu, že výkon jednotlivých práv a dodržování povinností ovlivňují společnost jako celek. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti.“ 
Z usnesení Vrchního soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009, vyplývá, že „společník nesmí činit vůči společnosti takové úkony, které jsou způsobilé ji poškodit, a to jak ve směru ke třetím osobám, tak i ve směru ke společníkům“.
Porušení povinnosti loajality je možné odvodit z jednotlivých povinností, například povinnosti nezneužívat vlivné nebo ovládající osoby, nezneužívat většiny hlasů ve společnosti. Podle konkrétního porušení povinnosti se odvodí následky, které plynou z nežádoucího konání nebo naopak nekonání akcionáře.
„Pokud byla porušením povinnosti loajality způsobena újma, lze žalovat na její náhradu"
Ustanovení § 71 ZOK stanoví úpravu ovlivnění:
„Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci („vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace („ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“
 Toto ustanovení tak dopadá přesně na případy, kdy dojde ke střetu zájmů akcionáře se zájmy Společnosti.
Vlivnou osobou se může stát každý, tudíž i akcionář. Odstavec 5 citovaného paragrafu sice říká, že „odstavec 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby, nicméně členem orgánu se akcionář nemyslí. Tento závěr totiž podporuje literatura, která zmiňuje, že „[Použitím na akcionáře] by však došlo k částečnému popření celé právní úpravy podnikatelských seskupení.“
  Ustanovení § 71 odst. 3 ZOK pak stanoví, že vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za dluhy, které nelze splnit právě z důvodu ovlivnění. To v konečném důsledku znamená, že může dojít k propíchnutí tzv. korporátního závoje, a věřitelé se budou moci domoci svého dluhu přímo na akcionáři.
Jelikož se ovlivnění dle § 71 ZOK může týkat jakékoliv záležitosti Společnosti, akcionáři může za výkon jeho hlasovacího práva na VH vzniknout povinnost k náhradě újmy nebo ručení věřitelům Společnosti za dluhy. Zákon totiž výslovně počítá v ustanoveních § 77 a 78 ZOK s tím, že nakládání s hlasovacími právy na jednáních nejvyššího orgánu obchodní korporace slouží jako prostředek pro vykonání vlivu.

Společnost koncernového nebo holdingového typu Společnost holdingového nebo koncernového typu má na žádost akcionáře na valné hromadě povinnost seznámit ho s její strukturou a majetkem všech dceřiných firem. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 353 odst.  1 Obchodního zákoníku (ZOK)
Trust (svěřenecký fond)Podílník trustu, který je akcionářem holdingu či koncernu se sídlem v České republice, má několik práv a povinností v rámci tohoto trustu. Trust (svěřenský fond) je právní institut, který spojuje zakladatele (původního vlastníka majetku), správce trustu a obmyšleného (beneficiary). Zde jsou některá práva a povinnosti podílníka trustu:
1) Právo na informace: Podílník trustu má právo na informace o majetku a činnosti trustu. Měl by být seznámen s listinou přání (statutem) trustu, která určuje, jakým způsobem má být majetek spravován a kdo má z něj prospěch.
2) Právo na výnosy: Pokud je podílníkem obmyšlený, má právo na výnosy z majetku trustu. To může zahrnovat finanční prostředky, nemovitosti nebo jiné aktiva.
3) Právo na účast na valné hromadě trustu: Pokud je trust organizován jako společnost, podílník může mít právo účastnit se valné hromady trustu a hlasovat na ní.
Je důležité si uvědomit, že práva a povinnosti podílníka trustu mohou být specifické pro konkrétní trust a jeho strukturu. Je proto vhodné mít k dispozici jeho statut a seznámit se též s právními předpisy na Kypru.

V případě akciových společností se vypořádání zpronevěřeného majetku řídí specifickými pravidly. Zde jsou některé klíčové body:
1. Původní poškození akcionáři:
a) Pokud byl majetek zpronevěřen, měli by původní poškození akcionáři mít právo na náhradu. To zahrnuje ty, kteří byli vlastníky akcií v době, kdy došlo k zpronevěře.
b) Vypořádání by mělo být provedeno tak, aby původní poškození akcionáři obdrželi odpovídající kompenzaci za ztrátu.
2. Současní noví držitelé akcií:
a) Současní držitelé akcií, kteří získali akcie po zpronevěře, mohou mít nárok na náhradu, pokud byli poškozeni, je však důležité zvážit, zda jsou současní držitelé akcií ve stejné situaci jako původní poškození akcionáři.
3. Právní postup:
a) Vypořádání zpronevěřeného majetku by mělo probíhat v souladu s platnými právními předpisy, aby byl zajištěn spravedlivý a transparentní proces.
V každém případě je tak důležité, aby se vypořádání provádělo s ohledem na práva všech zúčastněných stran a v souladu s platnými právními předpisy.

Pokud akciová společnost vysoudí majetek pod právním titulem „náhrady škody“, existují různé možnosti, jak s tímto majetkem naložit.
V rámci nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je škoda pojímána jako jakákoliv ztráta na majetku. Jedná se o podmnožinu k obecnějšímu právnímu termínu újma. Občanský zákoník rozlišuje škodu na újmu na jmění (tj. majetkovou škodu) a újmu nemajetkovou (např. újmu na zdraví nebo na dobré pověsti).
Jak s vypořádáním takového majetku dále naložit je komplexní právní otázka, která závisí na konkrétních okolnostech a právních předpisech dané jurisdikce.
Existuje několik faktorů, které by mohly ovlivnit toto rozhodnutí:
1. Zájmy akcionářů: Akciová společnost má povinnost jednat v nejlepším zájmu svých akcionářů. To zahrnuje i zájem o náhradu škody těm, kteří byli poškozeni. Rozdělení vysouzeného majetku mezi všechny akcionáře by mohlo být v rozporu s touto povinností, pokud by to vedlo k nespravedlivému znevýhodnění těch, kteří škodu utrpěli.
V každém případě by měla akciová společnost zvážit všechny relevantní faktory předtím, než se rozhodne, jak s vysouzeným majetkem dále nakládat.

Jednání v rozporu s dobrými mravy je pojmem, který se v právu používá k omezení subjektivních práv a kritériu pro posuzování platnosti smluv a právních úkonů. Dobré mravy jsou obecně platné hodnoty a normy morálky, které mají právní relevanci.
Dobré mravy:
a) Dobré mravy jsou součástí zásad soukromého práva.
b) Historicky mají svůj původ v římském právu a byly používány jako kritérium pro posuzování platnosti smluv.
c) Nejsou přesně definovány zákonem, ale jsou založeny na obecně platných hodnotách a morálních normách.
1. Porušení dobrých mravů:
a) Právní úkon, který porušuje dobré mravy, je neplatný už tím, že porušuje zákon.
b) V českém občanském právu existuje několik ustanovení, která se týkají porušení dobrých mravů:
- § 3 odst. 1 občanského zákoníku zakazuje výkon práv a povinností v rozporu s dobrými mravy.
- § 39 občanského zákoníku stanoví neplatnost právního úkonu, který je v rozporu k dobrým mravům.
- § 424 občanského zákoníku upravuje odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

K úvaze užití postupu dle § „ Porušení povinnosti při správě cizího majetku“ podle § 220 trestního zákoníku platí, že záměrné blokování nebo oddalování výplat beneficientů trustu lze posuzovat jako škodu.
Když jsou výplaty úmyslně zdržovány nebo blokovány, může to mít negativní dopad na důvěru a finanční situaci beneficientů. Je totiž důležité, aby správci trustu jednali v souladu s povinnostmi a zájmy všech zúčastněných stran. Pokud máte podezření na takové jednání, měli byste začít jednat.
Co se týče trestní odpovědnosti za porušení povinnosti při správě cizího majetku, platí následující:
Skutková podstata: Trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku je upraven v § 220 trestního zákoníku. Podle tohoto ustanovení se jedná o trestný čin proti majetku, který je možné charakterizovat jako trestný čin poškozovací. K tomuto trestnému činu dochází, když osoba poruší podle zákona uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou. Za takové jednání hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.
Škoda: Pro určení stupně závažnosti má u tohoto typu trestných činů zásadní význam výše škody. Jestliže škoda není malá, může být pachatel potrestán podle ustanovení § 220 trestního zákoníku.
Na váš dotaz, zda je možné sčítat škodu způsobenou více poškozeným, aby nebyla považována za malou odpovídám ANO.

Pokud český správce trustu registrovaného na Kypru porušením svých povinností neposkytuje beneficientům k jejich majetku právními předpisy určené informace, může se dopouštět trestného činu. Konkrétně se může jednat o trestný čin:
Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku se týká situací, kdy osoba poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek. Trestní zákoník stanoví několik variant tohoto trestného činu:
1. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti: Kdo poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou.
2. Odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem: Pachatel bude potrestán, pokud:
o Spáchá čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí značnou škodu.
3. Odnětím svobody na dvě léta až osm let: Pachatel bude potrestán, pokud způsobí škodu velkého rozsahu.
Trestní zákoník v České republice stanoví tyto tresty za uvedené trestné činy. Je důležité, osoby spravující cizí majetek jednali v souladu s právem a svými povinnostmi, aby minimalizovali škodu a závažné následky.

Pokud správce trustu porušuje své povinnosti a nakládá s aktivy trustu v rozporu se zakládajícími listinami, tak se může dopouštět zpronevěry. To může mít vážné právní následky.
Zpronevěra je trestný čin, který se týká neoprávněného zacházení s cizím majetkem. Podle  trestního zákoníku (§ 206) jsou stanoveny následující tresty za zpronevěru:
1. Odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci: Trest se uděluje, pokud osoba přisvojí cizí věc, která jí byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
2. Odnětí svobody na šest měsíců až tři léta: Pachatel bude potrestán, pokud spáchá čin uvedený v odstavci 1 a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
3. Odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitý trest: Trest se uděluje, pokud pachatel způsobí větší škodu činem uvedeným v odstavci 1.
4. Odnětí svobody na dvě léta až osm let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny.
o Spáchá takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí takovým činem značnou škodu.
5. Odnětí svobody na pět až deset let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel způsobí činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

Pokud představenstvo nebo valná hromada akciové společnosti přes protesty akcionářů nakládá s majetkem společnosti v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu všech svých akcionářů, mohou se dotyční vystavit několika možným postihům:
1. Neplatnost usnesení valné hromady: Pokud valná hromada byla řádně svolána, ale přesto došlo k jednání v rozporu s jejím účelem nebo zájmem akcionářů, může být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady.
2. Individuální odpovědnost členů představenstva: Členové představenstva mohou nést individuální odpovědnost za své rozhodnutí, pokud jednají v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů. To může zahrnovat finanční sankce nebo jiné postihy.
3. Soudní žaloba akcionářů: Akcionáři mají právo podat soudní žalobu proti představenstvu nebo valné hromadě, pokud se domnívají, že bylo jednáno v rozporu s jejich právy nebo zájmy. Soud může nařídit nápravu, například zrušení neplatných usnesení nebo náhradu škody.
Trestní odpovědnost:
Pokud by bylo prokázáno, že členové představenstva nebo valné hromady jednali úmyslně nebo z nedbalosti v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů, mohou být obviněni z trestného činu. To může zahrnovat sankce jako pokuty nebo dokonce vězení.
Občanskoprávní následky:
Akcionáři mohou podat žalobu na náhradu škody, pokud utrpěli finanční ztráty v důsledku jednání představenstva nebo valné hromady. Soud může nařídit náhradu škody, pokud je prokázáno, že bylo jednáno v rozporu s povinností.
Je důležité, aby představenstvo a valná hromada jednaly s péčí řádného hospodáře a v souladu s právními předpisy, aby minimalizovaly riziko těchto postihů.