Já se opírám o právní názor, že pokud věc bude posuzovat soud, pak jako komplexní otázku, kdy bude vážit, zda založením trustů a transferem vloženého kapitálu k původním akcionářům došlo k maření původního účelu a smyslu nakládání s majetkem společnosti, jež sledovala likvidace HPH a jaká tím byla působena škoda akcionářům společnosti.
A zda se tímto naplnilo stigma, že cílem založení trustů se dosáhlo právem nepředpokládaného výsledku. Podle mne vznik trustů pouze kopíroval smysl a cíl likvidace a rozhodně se výplatou stovky tisíc akcionářů, kryjících se s identitou akcionářů HPH rozhodně směřovalo dosáhnout předpokládaného výsledku, než naopak.
Soud bude nucen zkoumat, zda náprava stavu vzešlého z obcházení zákona nezpůsobí akcionářům společnosti ještě větší újmu než daný stav, což je komplexní otázka. V praxi tak vždy záleží na konkrétních okolnostech, hodnocení soudce a aplikaci práva na konkrétní případ. V některých situacích může sice soud rozhodnout ve prospěch nápravy, i když to znamená určitou škodu, tady bych to ale nepředpokládal, pokud bude dáno jasné schéma, co ten který stav následně způsobí ve vztahu k poškozeným akcionářům.
To bude pro posuzování soudu asi zásadní, aby upřednostnil zachování stávajícího stavu, pokud by náprava vedla k ještě většímu nepoměru způsobených škod velké skupině poškozených, nebo nespravedlnosti. Tady jsem si ostatně jistý, že neuspějete i proto, že se opírám i o další argumentaci, kterou mi ale není doporučeno ventilovat, tož pouze takto krátce ..