! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 31 až 40

Podílníkem Trustu se stal každý, kdo byl k datu 4. 12. 2002 akcionářem HPH
www.trust-hph.cz/pages/t1oi.html
Vyplacením hodnoty podílu nedochází k prodeji akcií HPH, a tudíž ani ke změně vlastníka akcií. Provádí se výplata pouze celého podílu, po jehož vyplacení již přestává být žadatel podílníkem Trustu, zůstává však jako majitel akcií akcionářem HPH. V případě prodeje akcií HPH zůstává případný nevyplacený podíl v Trustu podílníkovi – původnímu majiteli akcií HPH k výše uvedenému datu.
Výňatek ze zprávy podílníkům
(z odkazu u odpovědi k bodu 5):
www.trust-hph.cz/pages/t1faq.html#none
V této souvislosti bych rád vyvrátil spekulace o tom, že trust po 10 letech končí. Není tomu tak. Smlouva o založení Trustu říká, že trust je založen na dobu 100 let (paragraf 1.24 Smlouvy). Zrušení trustu po uplynutí 10 let také braní samotný text Smlouvy. V paragrafu 61 se, volně přeloženo říká, že trust může být zrušen po uplynutí 10 let nebo kdykoliv později, pokud nebyly podány platné žádosti, lze očekávat, že již žádné podány nebudou a správce nebo pověřená osoba podnikly všechny kroky pro výplatu.
Již základní podmínka není splněna, ke konci roku 2010 eviduje správce trustu celkem 5801 žádostí o výplatu (z toho 1464 správných), které žádají o výplatu více než 870 tisíc USD. Protože každý týden se toto číslo zvětšuje není tudíž splněn ani druhý požadavek uvedený v paragrafu 61. Informace o tom, že trusty budou po 10 letech zrušeny, je tedy šířena někým, kdo chce jen a pouze škodit a vyvolávat paniku.

Otázka, zda žádosti o vysvětlení k VH budou průběžně zveřejňovány na hphas je asi zbytečná, když HPH má sice placeného zaměstnance a statutárové statisícové platy a přesto u společnosti drhne i tak základní věc, jako je bezprůtahové přebírání doručené pošty před valnou hromadou, viz:
PoštaOnline - sledování zásilek
Detailní informace k zásilkám: Doporučená, Prioritní
Nynější stav:
30.5. 2024 Uložení zásilky- adresát nezastižen
30.5. 2024 Doručování zásilky
30.5. 2024 Příprava zásilky k doručení
28.5. 2024 Zásilka převzata do přepravy
28.5. 2024 (8:00) Obdrženy údaje k zásilce

Je to smůla, když si akcionář HPH/podílník trustu požádá s více jak dvouměsíčním předstihem o informace, vedoucí k objasnění stavu s majetkem sporné ale významné pohledávky HPH, a co čert nechtěl, odpověď mu do schránky dorazí nejspíš právě v den, kdy bude sedět na valné hromadě s projednáváním bodů majetkové povahy, kterých se ta odpověď týká.Taková smůla zrovna u majetku v odhadované výši 70 milionů USD, což je cca 1,6 miliardy Kč a vy se pak rozhodujte, zda dražit akcie bohatého harvardu s omezením ceny už třeba za 1 Kč/ kousek !
Výzva správci trustů k ukončení informačního vakua a jeho odpověď.
posilej.cz/zasilka/Iio24rDp#link

No dobře, kdyby ale Vlastík na informacích k pohledávce trusty neklečel, a vedle dobytného Aspenu, kde spadnutí těch peněz do hpháčka visí jen na trvanlivosti sádry Chvatíkové, a do Výroční zprávy vedle těch krásných prašulí pověsil i info o zapomenutých 1,6 miliardy Kč v trustících, tak budete první, kdo ho bude kamenovat za to, že plánuje dražit 12 milionů akcií za zastropovanou cenu, začínající na 1 koruně! Už takhle ta dražba musí jít někam do ciziny, aby jste se v ní tady mezi sebou neumlátili! Však proč myslíte, že si Vlastík z harvardu zajistil půjčku 60 milionů? Drbny sice naznačují spojitost se sanací druhého úpisu, což prý naznačuje i spojitost s divným distancem představenstva od odkupů právě o odkazem na něj opřeným, pokud už tuší, že tahle překážka nějakou dohodou nakonec pomine :-))

Ještě připomenutí, že důsledky z nedostatku informací k majetku akcionářů nejdou k jejich újmě, je povinností jak společnosti, tak v případě trustů jeho správce, aby jim relevantní informace zajistil, a pokud to neplněním povinností nebo z důvodů jiných překážek nesplní, pak si nápravu zjednáte u dohledového orgánu, dohlížejícího na transparentní fungování kapitálového trhu.
Pokud je pozice podílníka trustu vázaná na pozici akcionáře zakládající společnosti (její matky), má společnost povinnost při stanovení ceny odkupu akcií zakladatelské společnosti zohlednit i hodnotu majetku, který připadá na podíl trustu. Určitá odchylka od obecné úpravy vyplývá z informace na stránkách Daventree Trustees Ltd., vycházející ze zakladatelské smlouvy Trustu kde se uvádí, že prodejem akcií HPH nezaniká pozice podílníka v trustu, odkazujíce se na rozhodný termín vzniku práva na vyplacení hodnoty podílu v Trustu 1 a 2.
Trust (svěřenský fond) je právní institut, který spojuje zakladatele (původního vlastníka majetku), správce trustu a obmyšleného (beneficiary). Zde jsou některé relevantní body:
Listina přání (statut): Zakladatel trustu při jeho založení sepíše listinu přání, ve které určí, jakým způsobem má být trust spravován a kdo má mít z majetku a výnosů trustu prospěch. Tato listina může obsahovat i ustanovení týkající se odkupu podílu trustu.
Odkup podílu trustu: Pokud je podílníkem trustu obmyšlený, může mít právo na odkup svého podílu. Společnost by měla zohlednit hodnotu majetku trustu při stanovení ceny odkupu.
Hodnota majetku trustu: Společnost by měla provést ocenění majetku trustu, aby byla cena odkupu spravedlivá. To může zahrnovat nemovitosti, finanční prostředky, podíly v obchodních společnostech a další aktiva.
Společnost by měla dodržovat zákonné povinnosti a postupovat v souladu s ustanoveními Obchodního zákoníku a dalších relevantních právních předpisů, v tomto případě je nutno brát v potaz i právní předpisy na Kypru, aby byla zajištěna správná právní ochrana a dodržení všech povinností.

Jedno z vyjádření ing Ševčíka do médií ke stovkám milionů na Slovensku
Ing. Ševčík v rozhovoru sdělil:
Pan Častorál tvrdí, že část z těchto peněz nakonec mohla skončit až ve Váhostav. Popíráte to?
A rovněž tvrdil, že Druhá strategická kupovala i další akce firem.Ze smlouvy jasně vyplývá, že Druhá strategická může investovat finance pouze krátkodobě do jednoho roku. Peníze jsou dnes například vloženy do podílových fondů Royal Bank of Canada.
Část z nich je i jen na bankovním účtu. Je možné, že část z těchto peněz skončila krátkodobě ve Váhostav. Tuto informaci jsem zachytil už před pár lety.
Jak jsem však již řekl, tak Druhá strategická nemohla za peníze trustů nakupovat akcie jiných firem.
Kolik lidí v současnosti nedostalo ještě zaplaceno za své podíly v trustech?
Jde přibližně o 120 tisíc lidí z trustu 1 a 240 tisíc z trustu 2, kteří si však nepodali žádost o výplatu.
A kolik peněz je potřeba ještě na to, aby všichni dostali vyplaceny své podíly?
Zhruba 70 milionů dolarů.
A ty jsou kde uloženy?
Přibližně 25 milionů dolarů je v Druhé strategické a potom v Royal Bank of Canada a Franklin Templeton. Dvacet milionů je uložených u jednoho českého právníka (Bayera).
Takže kdybyste se zbavili toho receiveru, tak je reálné všechny vyplatit?
Ano. Udělali by se audity a do půl roku se může vyplácet.

V souvislosti se vznikem trustů si pojďme osvěžit i pojem „obcházení zákona“ jako právního jednání, které sice nepřímo neporušuje žádnou právní normu, ale směřuje k zmaření jejího účelu a smyslu. To může zahrnovat například rozdělení transakce na menší části, aby se obešly omezení zakázaného objemu. Nebo naopak povinnostmi, svázanými s určitým objemem, jako se dělo v HPH s nákladným dělením úpisů kvůli strachu, vystavit je dohledu ČNB.
Obcházení zákona je tedy jednání in fraudem legis, tedy ne v doslovném rozporu s právní normou, ale takové, které chce dosáhnout cíle právem nepředpokládaného. I když výslovný zákaz obcházení zákona není vždy upraven, může být sankcionováno jako protiprávní čin, pokud chápeme právo funkcionálně a ne formalisticky.
Pokud vše vztáhneme na situaci se založením trustů a snahu je zpochybnit, pak tady vidím problém v tom, na co se snahou o nápravu daného stavu odkázat?
Věc totiž vyplacením poloviny podílníků Trustu I. nelze vrátit do původního stavu, s výplatou podepsané dodatky na vracení vyplacených podílů již podléhají promlčení.
A snažit se nápravu daného stavu, byť postaveném na obcházení zákona, způsobením mnohem větších nákladů, škod a křivd snad vážně může myslet jenom magor. Vždyť vzato fakticky, výplaty z trustů pouze souběžně kopírovaly stejný účel, jako výplaty likvidačního zůstatku, takže škodu mohl utrpět snad pouze likvidátor, jenž si spolu s distribucí peněz skrze trusty nemohl spojit svoji odměnu. V souvislosti s trusty i Policií ČR byly vyčísleny jako škoda především náklady na jejich zřízení, které již dnes nelze napravit, pouze kutilstvím několika nenažraných jedinců dále vůči poškozeným znásobit, což nelze ekonomicky ani morálně obhájit.
A spíše naopak, řetězcem dalších důkazů lze již prokázat, že porušováním řádné péče se tyto ekonomicky nedůvodné škody mohou řetězit účelově, s cílem nepovoleným způsobem zvýhodnit ovládající subjekty, zneužitím svého postavení v korporaci, a tím se na úkor jiných obohatit.

Princip loajality ukládá akcionáři usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena,  respektovat její oprávněné zájmy, souhrnně vzato chovat se vůči společnosti čestně. (Neomezuje se pouze na vztah akcionáře ke společnosti, ale platí i pro vzájemné vztahy mezi akcionáři, vyplývající z účasti ve společnosti.)
 Porušení povinnosti loajality je porušení smluvní povinnosti, protože člen korporace se zavazuje ke ctění povinnosti loajality, a to přijetím jeho členství v korporaci.
Problematika střetu zájmu akcionáře se zájmem Společnosti je komplexní záležitostí, a jako k takové se k ní musí přistupovat. Akcionář musí při každém svém jednání zkoumat a vážit, zdali náhodou nejedná v rozporu se svou povinností loajality. 
Povinnost loajality v sobě nese prvek aktivní, jenž představuje určité jednání, a prvek pasivní, který spočívá ve zdržení se určitého jednání, jako je například zneužívání svého vlivu nebo zneužívání svých práv. Práva a povinnosti akcionářů budou posuzována z hlediska porušení povinnosti loajality právě z důvodu, že výkon jednotlivých práv a dodržování povinností ovlivňují společnost jako celek. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti.“ 
Z usnesení Vrchního soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009, vyplývá, že „společník nesmí činit vůči společnosti takové úkony, které jsou způsobilé ji poškodit, a to jak ve směru ke třetím osobám, tak i ve směru ke společníkům“.
Porušení povinnosti loajality je možné odvodit z jednotlivých povinností, například povinnosti nezneužívat vlivné nebo ovládající osoby, nezneužívat většiny hlasů ve společnosti. Podle konkrétního porušení povinnosti se odvodí následky, které plynou z nežádoucího konání nebo naopak nekonání akcionáře.
„Pokud byla porušením povinnosti loajality způsobena újma, lze žalovat na její náhradu"
Ustanovení § 71 ZOK stanoví úpravu ovlivnění:
„Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci („vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace („ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“
 Toto ustanovení tak dopadá přesně na případy, kdy dojde ke střetu zájmů akcionáře se zájmy Společnosti.
Vlivnou osobou se může stát každý, tudíž i akcionář. Odstavec 5 citovaného paragrafu sice říká, že „odstavec 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby, nicméně členem orgánu se akcionář nemyslí. Tento závěr totiž podporuje literatura, která zmiňuje, že „[Použitím na akcionáře] by však došlo k částečnému popření celé právní úpravy podnikatelských seskupení.“
  Ustanovení § 71 odst. 3 ZOK pak stanoví, že vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za dluhy, které nelze splnit právě z důvodu ovlivnění. To v konečném důsledku znamená, že může dojít k propíchnutí tzv. korporátního závoje, a věřitelé se budou moci domoci svého dluhu přímo na akcionáři.
Jelikož se ovlivnění dle § 71 ZOK může týkat jakékoliv záležitosti Společnosti, akcionáři může za výkon jeho hlasovacího práva na VH vzniknout povinnost k náhradě újmy nebo ručení věřitelům Společnosti za dluhy. Zákon totiž výslovně počítá v ustanoveních § 77 a 78 ZOK s tím, že nakládání s hlasovacími právy na jednáních nejvyššího orgánu obchodní korporace slouží jako prostředek pro vykonání vlivu.

Společnost koncernového nebo holdingového typu Společnost holdingového nebo koncernového typu má na žádost akcionáře na valné hromadě povinnost seznámit ho s její strukturou a majetkem všech dceřiných firem. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 353 odst.  1 Obchodního zákoníku (ZOK)
Trust (svěřenecký fond)Podílník trustu, který je akcionářem holdingu či koncernu se sídlem v České republice, má několik práv a povinností v rámci tohoto trustu. Trust (svěřenský fond) je právní institut, který spojuje zakladatele (původního vlastníka majetku), správce trustu a obmyšleného (beneficiary). Zde jsou některá práva a povinnosti podílníka trustu:
1) Právo na informace: Podílník trustu má právo na informace o majetku a činnosti trustu. Měl by být seznámen s listinou přání (statutem) trustu, která určuje, jakým způsobem má být majetek spravován a kdo má z něj prospěch.
2) Právo na výnosy: Pokud je podílníkem obmyšlený, má právo na výnosy z majetku trustu. To může zahrnovat finanční prostředky, nemovitosti nebo jiné aktiva.
3) Právo na účast na valné hromadě trustu: Pokud je trust organizován jako společnost, podílník může mít právo účastnit se valné hromady trustu a hlasovat na ní.
Je důležité si uvědomit, že práva a povinnosti podílníka trustu mohou být specifické pro konkrétní trust a jeho strukturu. Je proto vhodné mít k dispozici jeho statut a seznámit se též s právními předpisy na Kypru.

V případě akciových společností se vypořádání zpronevěřeného majetku řídí specifickými pravidly. Zde jsou některé klíčové body:
1. Původní poškození akcionáři:
a) Pokud byl majetek zpronevěřen, měli by původní poškození akcionáři mít právo na náhradu. To zahrnuje ty, kteří byli vlastníky akcií v době, kdy došlo k zpronevěře.
b) Vypořádání by mělo být provedeno tak, aby původní poškození akcionáři obdrželi odpovídající kompenzaci za ztrátu.
2. Současní noví držitelé akcií:
a) Současní držitelé akcií, kteří získali akcie po zpronevěře, mohou mít nárok na náhradu, pokud byli poškozeni, je však důležité zvážit, zda jsou současní držitelé akcií ve stejné situaci jako původní poškození akcionáři.
3. Právní postup:
a) Vypořádání zpronevěřeného majetku by mělo probíhat v souladu s platnými právními předpisy, aby byl zajištěn spravedlivý a transparentní proces.
V každém případě je tak důležité, aby se vypořádání provádělo s ohledem na práva všech zúčastněných stran a v souladu s platnými právními předpisy.