! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 141 až 160

My ale v rozporu s vašimi právy musíme majetek trustů před podílníky i akcionáři ukrývat a své záměry tajit, už kvůli tomu schématu !
Kdy se nejprve plánovalo před zbavením podílů v trustech 220 000 drobných akcionářů odpojit odkupy za desetikačku z Harvardu, aby se později zahustilo převzetí jejich majetku na desítku milionů akcií, upsaných na 15 x násobnou páku správcem trustu, to nechápete?

No je divné, že zástupci HPH řezali do státního i vrchního státního zastupitelství, že majetek trustů není zpronevěřen, aby hned s jeho splynutím v koncernu a legalizaci stavu trustů vystoupením z likvidace a s převzetím kontroly nad spornými trusty šli oblbovat soud na Kypr, že jsou zpronevěřeny, a že se ten majetek ochrání tak, pokud se převede k vyplacení na miliony upsaných akcií pana správce v HPH ! Nota bene vzešlých z vyprání akcií z držení kyperek zločince Vostrého, chytře vyčarovaných spolčeným týmem HPH z policejní úschovy, což podtrhněte ve stížnosti vrchnímu státnímu zástupci.
Třeba ale už harvarďáci označením nelegálního nakládání s trusty předbíhají šetření a výstup české policie, kdo ví ..

O porušování povinností někým není ale na veřejných stránkách HPH psáno nic. Máme tedy věřit stránkám HPH pro akcionáře, a nebo štvavým, anonymním příspěvkům zde na anonymní diskuzi, kterou ovládají lidé, kteří jsou napojeni na odsouzeného Viktora Koženého, a kterou ovládá anonymně odvolaný likvidátor Častorál a pár vyděračů, kteří žalují Harvard a za stažení žalob chtějí výpalné a v neposlední řadě anonymní diskuzi ovládají zde patrně individua, která učinila špatná, vlastní investiční rozhodnutí a která chtějí nyní parazitovat na všem ?

O porušování povinností někým není ale na veřejných stránkách HPH psáno nic. Máme tedy věřit stránkám HPH pro akcionáře, a nebo štvavým, anonymním příspěvkům zde na anonymní diskuzi, kterou ovládají lidé, kteří jsou napojeni na odsouzeného Viktora Koženého, odvolaný likvidátor Častorál a pár vyděračů, kteří žalují Harvard a za stažení žalob chtějí výpalné a v neposlední řadě individua, která učinila špatná investiční rozhodnutí ?

Na co si ale dovolím upozornit po prostudování stránek hphas.cz je zjevné porušení povinností ze strany HPH. Pakliže je v koncernové struktuře ovládaného majetku firma, kde se závažným způsobem porušují nejen práva stovek tisíc podílníků být informován o svém majetku, a to i v situaci, že je o něj veden spor a směřuje do procesu likvidace, ale i právní předpisy Kyperské republiky.
Pokud HPH ani správce trustů i po dvou letech od převzetí rozsáhlého majetku dosud neinformovali jak podílníky, tak akcionáře HPH o krocích, jež jsou s tímto majetkem spojeny a dle neformálních závěrů mají vést k nelogickému a nápravný stav majetku komplikujícímu splynutí v koncernové matce zřejmě nečestně uplatněným a vedeným sporem na Kypru, pak je to postup trestuhodný zvláště za situace, kdy může být záměr odhlédnout od toho, jak s majetkem bylo nakládáno a zajistit tím, že snahou o nápravu sporného stavu nebude postupováno způsobem, který by stovky tisíc akcionářů HPH i podílníků trustů závažným způsobem znovu a natrvalo poškodil.
Tady si dovolím vstoupit do vašich debat doporučením, aby současně s případnými podněty byla spojena i stížnost na 20 leté trvání kauzy majetku HPH a trustů, jež zdá se směřuje dle jednoduchého podvodného schéma k jeho dotunelování, například postoupením podnětu v kopii současně i vrchnímu státnímu zástupci s žádostí o dohled tak, aby posouzení podnětu a jeho přijetí nebylo pouze na jednom váhajícím státním zástupci, nýbrž aby se mu dostalo záštity k rozhodnému a odvážnému postupu v tak závažné kauze i z nejvyšších míst.
Ať je tedy nějaká sranda, když už budeme ty napínavé kousky dle nalajnovaného schéma sledovat v přímém přenosu stejně, jako v televizi :-)

Uff, těch příspěvků od vás je hodně.Dobře se to čte a je to přehledné.Psala to nějaká pomazaná palice!Každopádně společnost má dokonce vlastní stránky,na kterých je to vše o něco přehlednější a hlavně vyčištěné od spamu a od žluče.Akcionářům je doporučuji: www.hphas.cz/

Boj proti legitimitě trustu je diletantským časováním a režií nevěrohodný v situace, kdy je majetek trustů kontrolován správcovskou firmou v témže koncernu za stavu, kdy i drtivá většina nevyplacených beneficientů je propojena s HPH pozicí jeho akcionářů.
O co je tedy boj, o drobnou změnu režimu vypořádání sporného majetku mezi dvěma skupinami akcionářů téhož koncernu za porušením principu loajality ze spravedlivého v nespravedlivý, jež ovládajícím subjektům poškozením minoritních akcionářů v pozici nevyplacených podílníků trustu zajistí obrovský zisk? A nejvíce správci trustů, jenž je současně na valných HPH majoritně zastoupen a už 2 roky netransparentním způsobem porušuje práva podílníků, a to při obou pohledech na legitimitu trustů? Stačí letmé sumárum kroků posledních let a vyjukne ze všeho účelovost a kriminální podtext.
Vždyť již v době, kdy jste trusty kontrolovali a měli mít jasno o strategii dalšího postupu jste prokazatelně chystali odkupy akcií 220 000 odpojovaných akcionářů, kde jako důvod pozastavení jste prezentovali pouze napadení úpisu. A podle zprostředkovaného svědectví je právě toto zdržení důvodem i mrtvolné nečinnosti správce trustů, neboť i za cenu porušení právních předpisů jste chtěli nejprve Harvard vyčistit od akcionářů, a až následně je zbavit i podílů zpochybněním trustů, a pak si teprve podvodně získaný majetek nasypat k převzetí a vyplacení na desítky milionů nově upsaných akcií z posledních let.
Kdy za odkupovou desetikačkou získáte z podílů okrádaných beneficientů trustu 1 dnes částku někde u 250 Kč na jejich akcii/podíl. Podle mne trusty bude řešit dříve kriminálka, než aby se to dočkalo až soudního přezkumu, když šance při dobré analytice zvažovaných schémat vaši šanci posune k nule, neboť to vaše je tak průhledná zlodějna, že jsem zvědav, kdo z vás se k tomu bude v případě zájmu kriminálky pak ještě hlásit. Státní zástupce může v součinnosti s kyperskými orgány věc nechat prošetřit a zodpovědět tím řadu otázek, vždyť mu bude divné, proč za likvidace se zástupci HPH za legitimitu trustů napadením usnesení rvali, aby po jejím potvrzení výstupem z likvidace a ovládnutí trustů splynutím v koncernu ji začali účelově kvůli podvodnému schématu u kyperského soudu zpochybňovat? Nějaké dohody, vázané na majetek nelegálních trustů nikdo na Kypru nedělal, nebo ano ?

V případě akciových společností se vypořádání zpronevěřeného majetku řídí specifickými pravidly. Zde jsou některé klíčové body:
1. Původní poškození akcionáři:
a) Pokud byl majetek zpronevěřen, měli by původní poškození akcionáři mít právo na náhradu. To zahrnuje ty, kteří byli vlastníky akcií v době, kdy došlo k zpronevěře.
b) Vypořádání by mělo být provedeno tak, aby původní poškození akcionáři obdrželi odpovídající kompenzaci za ztrátu.
2. Současní noví držitelé akcií:
a) Současní držitelé akcií, kteří získali akcie po zpronevěře, mohou mít nárok na náhradu, pokud byli poškozeni, je však důležité zvážit, zda jsou současní držitelé akcií ve stejné situaci jako původní poškození akcionáři.
3. Právní postup:
a) Vypořádání zpronevěřeného majetku by mělo probíhat v souladu s platnými právními předpisy, aby byl zajištěn spravedlivý a transparentní proces.
V každém případě je tak důležité, aby se vypořádání provádělo s ohledem na práva všech zúčastněných stran a v souladu s platnými právními předpisy.

Akciová společnost, jako právnická osoba má postupovat transparentně, pokud přebírá zpět majetek, který byl vyveden mimo její kontrolu. Zde jsou některé kroky s tím spojené:
1. Průzkum a analýza: Nejprve by měla provést důkladný průzkum a analýzu současné situace. To zahrnuje identifikaci majetku, který byl vyveden, a zjištění, jakým způsobem s ním bylo před jeho převzetím nakládáno.
2. Právní kroky: Akciová společnost by měla konzultovat s právníky a odborníky na oblast obchodního práva. Ti by jí měli poskytnout rady ohledně možných právních kroků, které může podniknout, což může zahrnovat žaloby, arbitráže nebo jiné právní postupy.
3. Komunikace s akcionáři: Transparentnost vyžaduje, aby akciová společnost informovala své akcionáře o situaci. Měla by jim poskytnout relevantní informace o přípravě k převzetí majetku, včetně plánovaných kroků a důvodů.
4. Zveřejnění informací: Akciová společnost by měla zveřejnit informace o převzetí majetku veřejně. To může zahrnovat tiskové zprávy, oznámení na svých webových stránkách nebo jiné komunikační kanály.
5. Spolupráce s orgány dohledu: Pokud je to relevantní, akciová společnost by měla spolupracovat s orgány dohledu (např. finančními úřady, regulátory) a informovat je o situaci
. 6. Interní audit a kontrola: Akciová společnost by měla provést interní audit a kontrolu, aby zajistila, že všechny kroky jsou prováděny transparentně a v souladu s právními předpisy.
Je důležité, aby akciová společnost jednala transparentně a v souladu s právními předpisy, aby minimalizovala riziko dalších problémů a udržela důvěru svých akcionářů a veřejnosti.
Pokud vypořádání škody způsobené části akcionářů bylo prováděno netransparentně a nespravedlivě, mohou poškození akcionáři požádat orgán dohledu nebo regulátora trhu o zásah. To platí zejména v případě, kdy by soudní spor byl zdlouhavý a nevedl k rychlému a účinnému řešení.

Aby bylo možné spojit podivně protichůdné změny postojů a vyjádření k platnosti či neplatnosti trustů a k možnosti vypořádání jejich zbytkového majetku dovyplacením zhruba poloviny nevypořádaných podílníků změnami, jež je mají poškodit vyplácením majetku trustů způsobem, jenž je v rozporu s dobrými mravy, hospodárností a nakonec i logikou s podvodným jednáním, je třeba prokázat, že si tím někdo na úkor druhých zajišťuje neoprávněný zisk.
Takže podstata problému není ve změně režimu vypořádání majetku trustů, kde naopak v HPH může být pod větší kontrolou, pokud se nenaplní informace, že právě pro podvodné nastavení toho procesu má být veden přenosem sídla HPH v zahraničí.
Pokud je věc vedena transparentním postupem v souladu s právními předpisy, jde tedy hlavně o následné nastavení takovéhoto procesu, který už s odkazem na dvouletý průběh lze dnes považovat za zpochybněný a vedený v rozporu s platnou legislativou ..

Zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchá ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku větší škodu.
Podvod je nečestné jednání, které má za cíl získat prospěch nebo způsobit škodu jiným osobám. Pro spáchání podvodu je zapotřebí obohacení pachatele nebo jiné osoby, způsobení škody více než 10 000 Kč 
Podvodné jednání je čin, při kterém osoba zneužije cizí nevědomosti nebo důvěřivosti k vlastnímu neoprávněnému prospěchu nebo obohacení. Typicky se jedná o situace, kdy ...
• Uvede někoho v omyl: Například poskytne falešné informace nebo klamavé sliby.
• Využije něčího omylu: Tedy využije situace, kdy oběť nezná všechny relevantní informace.
• Zamlčí podstatné skutečnosti: Skryje důležité informace, aby dosáhl svého cíle.
Trestněprávní postihy za podvod se liší podle země a konkrétního jednání. Obvykle jsou to pokuty, vězení nebo jiné sankce. Tresty za podvod mohou být odnětí svobody až na 10 let, v závislosti na výši škody a dalších okolnostech spáchání trestného činu.

Jedno z vyjádření ing Ševčíka do médií ke stovkám milionů na Slovensku
Ing. Ševčík v rozhovoru sdělil:
Pan Častorál tvrdí, že část z těchto peněz nakonec mohla skončit až ve Váhostav. Popíráte to?
A rovněž tvrdil, že Druhá strategická kupovala i další akce firem.Ze smlouvy jasně vyplývá, že Druhá strategická může investovat finance pouze krátkodobě do jednoho roku. Peníze jsou dnes například vloženy do podílových fondů Royal Bank of Canada.
Část z nich je i jen na bankovním účtu. Je možné, že část z těchto peněz skončila krátkodobě ve Váhostav. Tuto informaci jsem zachytil už před pár lety.
Jak jsem však již řekl, tak Druhá strategická nemohla za peníze trustů nakupovat akcie jiných firem.
Kolik lidí v současnosti nedostalo ještě zaplaceno za své podíly v trustech?
Jde přibližně o 120 tisíc lidí z trustu 1 a 240 tisíc z trustu 2, kteří si však nepodali žádost o výplatu.
A kolik peněz je potřeba ještě na to, aby všichni dostali vyplaceny své podíly?
Zhruba 70 milionů dolarů.
A ty jsou kde uloženy?
Přibližně 25 milionů dolarů je v Druhé strategické a potom v Royal Bank of Canada a Franklin Templeton. Dvacet milionů je uložených u jednoho českého právníka (Bayera).
Takže kdybyste se zbavili toho receiveru, tak je reálné všechny vyplatit?
Ano. Udělali by se audity a do půl roku se může vyplácet.

Pokud byl majetek společnosti blokován kvůli sporům mezi akcionáři, není automaticky možné ho považovat za zcizený a takto automaticky k němu uplatnit promlčecí lhůty.
U majetku trustů nebyl policií ani soudem ve vztahu ke společnosti HPH, a.s. učiněn závěr, že její majetek byl zpronevěřený, policie zpronevěru majetku společnosti HPH, a.s. v likvidaci sice šetřila, věc ale byla bez závěru odložena.
I kdyby mohl být majetek trustů považován za zpronevěřený, a odhlédněme od problematiky likvidace/nelikvidace, pak jeho blokováním například nucenou správou, nebo blokací na řadě účtů státními orgány různých zemí desetiletá promlčecí lhůta nároku na jeho vrácení byla logicky pro jeho nedostupnost pozastavena.
Z vaší pozice bych tak neřešil jako prioritu pouze osud majetku trustů, ale pozici svoji, kdy se nabízí řada možností vašeho postihu, pokud vy jste situaci s majetkem trustů prokazatelně prezentovali akcionářům vždy odlišně od toho, jak to účelově ve váš prospěch a škodě podvedených akcionářů děláte dnes. Na to být v pohodě, jste se dopustili příliš mnoha školáckých chyb. Nicméně, problém nyní nevyřešíme my, ale můžeme si jeho řešení svými podněty vynutit ..

Princip loajality ukládá akcionáři usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena,  respektovat její oprávněné zájmy, souhrnně vzato chovat se vůči společnosti čestně. (Neomezuje se pouze na vztah akcionáře ke společnosti, ale platí i pro vzájemné vztahy mezi akcionáři, vyplývající z účasti ve společnosti.)
 Porušení povinnosti loajality je porušení smluvní povinnosti, protože člen korporace se zavazuje ke ctění povinnosti loajality, a to přijetím jeho členství v korporaci.
Problematika střetu zájmu akcionáře se zájmem Společnosti je komplexní záležitostí, a jako k takové se k ní musí přistupovat. Akcionář musí při každém svém jednání zkoumat a vážit, zdali náhodou nejedná v rozporu se svou povinností loajality. 
Povinnost loajality v sobě nese prvek aktivní, jenž představuje určité jednání, a prvek pasivní, který spočívá ve zdržení se určitého jednání, jako je například zneužívání svého vlivu nebo zneužívání svých práv. Práva a povinnosti akcionářů budou posuzována z hlediska porušení povinnosti loajality právě z důvodu, že výkon jednotlivých práv a dodržování povinností ovlivňují společnost jako celek. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti.“ 
Z usnesení Vrchního soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009, vyplývá, že „společník nesmí činit vůči společnosti takové úkony, které jsou způsobilé ji poškodit, a to jak ve směru ke třetím osobám, tak i ve směru ke společníkům“.
Porušení povinnosti loajality je možné odvodit z jednotlivých povinností, například povinnosti nezneužívat vlivné nebo ovládající osoby, nezneužívat většiny hlasů ve společnosti. Podle konkrétního porušení povinnosti se odvodí následky, které plynou z nežádoucího konání nebo naopak nekonání akcionáře.
„Pokud byla porušením povinnosti loajality způsobena újma, lze žalovat na její náhradu"
Ustanovení § 71 ZOK stanoví úpravu ovlivnění:
„Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci („vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace („ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“
 Toto ustanovení tak dopadá přesně na případy, kdy dojde ke střetu zájmů akcionáře se zájmy Společnosti.
Vlivnou osobou se může stát každý, tudíž i akcionář. Odstavec 5 citovaného paragrafu sice říká, že „odstavec 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby, nicméně členem orgánu se akcionář nemyslí. Tento závěr totiž podporuje literatura, která zmiňuje, že „[Použitím na akcionáře] by však došlo k částečnému popření celé právní úpravy podnikatelských seskupení.“
  Ustanovení § 71 odst. 3 ZOK pak stanoví, že vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za dluhy, které nelze splnit právě z důvodu ovlivnění. To v konečném důsledku znamená, že může dojít k propíchnutí tzv. korporátního závoje, a věřitelé se budou moci domoci svého dluhu přímo na akcionáři.
Jelikož se ovlivnění dle § 71 ZOK může týkat jakékoliv záležitosti Společnosti, akcionáři může za výkon jeho hlasovacího práva na VH vzniknout povinnost k náhradě újmy nebo ručení věřitelům Společnosti za dluhy. Zákon totiž výslovně počítá v ustanoveních § 77 a 78 ZOK s tím, že nakládání s hlasovacími právy na jednáních nejvyššího orgánu obchodní korporace slouží jako prostředek pro vykonání vlivu.

Pokud představenstvo nebo valná hromada akciové společnosti přes protesty akcionářů nakládá s majetkem společnosti v rozporu s povinností, jednat v nejlepším zájmu všech svých akcionářů, mohou se vystavit několika možným postihům:
1. Neplatnost usnesení valné hromady: Pokud valná hromada byla řádně svolána, ale přesto došlo k jednání v rozporu s jejím účelem nebo zájmem akcionářů, může být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady.
2. Individuální odpovědnost členů představenstva: Členové představenstva mohou nést individuální odpovědnost za své rozhodnutí, pokud jednají v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů. To může zahrnovat finanční sankce nebo jiné postihy.
3. Soudní žaloba akcionářů: Akcionáři mají právo podat soudní žalobu proti představenstvu nebo valné hromadě, pokud se domnívají, že bylo jednáno v rozporu s jejich právy nebo zájmy. Soud může nařídit nápravu, například zrušení neplatných usnesení nebo náhradu škody.
Trestní odpovědnost:
Pokud by bylo prokázáno, že členové představenstva nebo valné hromady jednali úmyslně nebo z nedbalosti v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů, mohou být obviněni z trestného činu. To může zahrnovat sankce jako pokuty nebo dokonce vězení.
Občanskoprávní následky:
Akcionáři mohou podat žalobu na náhradu škody, pokud utrpěli finanční ztráty v důsledku jednání představenstva nebo valné hromady. Soud může nařídit náhradu škody, pokud je prokázáno, že bylo jednáno v rozporu s povinností.
Je důležité, aby představenstvo a valná hromada jednaly s péčí řádného hospodáře a v souladu s právními předpisy, aby minimalizovaly riziko těchto postihů.

Pokud akciová společnost vysoudí majetek pod právním titulem „náhrady škody“, existují různé možnosti, jak s tímto majetkem naložit.
V rámci nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je škoda pojímána jako jakákoliv ztráta na majetku. Jedná se o podmnožinu k obecnějšímu právnímu termínu újma. Občanský zákoník rozlišuje škodu na újmu na jmění (tj. majetkovou škodu) a újmu nemajetkovou (např. újmu na zdraví nebo na dobré pověsti).
Jak s vypořádáním takového majetku dále naložit je komplexní právní otázka, která závisí na konkrétních okolnostech a právních předpisech dané jurisdikce.
Existuje několik faktorů, které by mohly ovlivnit toto rozhodnutí:
1. Zájmy akcionářů: Akciová společnost má povinnost jednat v nejlepším zájmu svých akcionářů. To zahrnuje i zájem o náhradu škody těm, kteří byli poškozeni. Rozdělení vysouzeného majetku mezi všechny akcionáře, (tedy i nepoškozené, kteří získali své podíly až následně v úpisech) by mohlo být v rozporu s touto povinností, pokud by to vedlo k nespravedlivému znevýhodnění těch, kteří škodu utrpěli.
V každém případě by měla akciová společnost zvážit všechny relevantní faktory předtím, než se rozhodne, jak s vysouzeným majetkem dále nakládat.

Správce trustu na Kypru má určité povinnosti a závazky vůči podílníkům trustu. Zde jsou některé klíčové informace, které musí poskytovat:
1. Základní informace o trustu: Správce musí podílníkům poskytnout základní informace o trustu, včetně jeho účelu, struktury a právního základu.
2. Identita settlora a podílníků: Správce musí znát identitu settlora (osoby, která založila trust) a všech podílníků trustu. Tyto informace jsou uchovávány důvěrně.
3. Finanční informace: Správce musí pravidelně informovat podílníky o finanční situaci trustu, včetně příjmů, výdajů a stavu majetku.
4. Změny a rozhodnutí: Správce musí informovat podílníky o jakýchkoli změnách v trustu, jako jsou změny v investicích, strategii nebo právních dokumentech. Také musí konzultovat s podílníky před důležitými rozhodnutími.
5. Transparentnost a odpovědnost: Správce musí jednat transparentně a odpovědně v souladu s právními předpisy a zájmy podílníků.
6. Zprávy a účetnictví: Správce musí pravidelně předkládat podílníkům zprávy o činnosti trustu a účetní výkazy.
7. Ochrana majetku: Správce musí chránit majetek trustu a zajistit, aby byl řádně spravován.
Je důležité, aby správce trustu jednal v souladu s legislativou Kypru a v nejlepším zájmu podílníků.

Pokud český správce trustu registrovaného na Kypru porušením svých povinností neposkytuje beneficientům k jejich majetku právními předpisy určené informace, může se dopouštět trestného činu:
Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku se týká situací, kdy osoba poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek. Trestní zákoník stanoví několik variant tohoto trestného činu:
1. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti: Kdo poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou.
2. Odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem: Pachatel bude potrestán, pokud:
o Spáchá čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí značnou škodu.
3. Odnětím svobody na dvě léta až osm let: Pachatel bude potrestán, pokud způsobí škodu velkého rozsahu.
Trestní zákoník v České republice stanoví tyto tresty za uvedené trestné činy. Je důležité, osoby spravující cizí majetek jednali v souladu s právem a svými povinnostmi, aby minimalizovali škodu a závažné následky.

Pokud správce trustu porušuje své povinnosti a nakládá s aktivy trustu v rozporu se zakládajícími listinami, může se dopouštět i zpronevěry. To může mít vážné právní následky.
Zpronevěra je trestný čin, který se týká neoprávněného zacházení s cizím majetkem. Podle  trestního zákoníku (§ 206) jsou stanoveny následující tresty za zpronevěru:
1. Odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci: Trest se uděluje, pokud osoba přisvojí cizí věc, která jí byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
2. Odnětí svobody na šest měsíců až tři léta: Pachatel bude potrestán, pokud spáchá čin uvedený v odstavci 1 a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
3. Odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitý trest: Trest se uděluje, pokud pachatel způsobí větší škodu činem uvedeným v odstavci 1.
4. Odnětí svobody na dvě léta až osm let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny.
o Spáchá takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí takovým činem značnou škodu.
5. Odnětí svobody na pět až deset let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel způsobí činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

K úvaze užití postupu dle § „ Porušení povinnosti při správě cizího majetku“ podle § 220 trestního zákoníku platí, že záměrné blokování nebo oddalování výplat beneficientů trustu lze posuzovat jako škodu.
Když jsou výplaty úmyslně zdržovány, oddalovány, nebo blokovány, může to mít negativní dopad na důvěru a finanční situaci beneficientů. Je totiž důležité, aby správci trustu jednali v souladu s povinnostmi a zájmy všech zúčastněných stran. Pokud máte podezření na takové jednání, měli byste začít jednat.
Co se týče trestní odpovědnosti za porušení povinnosti při správě cizího majetku, platí následující:
Skutková podstata: Trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku je upraven v § 220 trestního zákoníku. Podle tohoto ustanovení se jedná o trestný čin proti majetku, který je možné charakterizovat jako trestný čin poškozovací. K tomuto trestnému činu dochází, když osoba poruší podle zákona uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou. Za takové jednání hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.
Škoda: Pro určení stupně závažnosti má u tohoto typu trestných činů zásadní význam výše škody. Jestliže škoda není malá, může být pachatel potrestán podle ustanovení § 220 trestního zákoníku.
Na váš dotaz, zda je možné sčítat škodu způsobenou více poškozeným, aby nebyla považována za malou, odpovídám ANO.